Válka vedená slovy: Dezinformace jako tichá zbraň konfliktu na Ukrajině

24. 2. 2025

Jsou to přesně tři roky, kdy dopadly první rakety na Kyjev, Mariupol a Charkov. Ruská invaze na Ukrajinu si od té doby vyžádala smrt více než 12 300 civilistů včetně více než 650 dětí. Zatímco na bojišti pokračují tvrdé střety a energetická infrastruktura na Ukrajině je systematicky napadána a ničena, v politických kruzích i na sociálních sítích sílí dezinformace. Podporují ruský narativ a ukazují, že válka neprobíhá jen v terénu. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a nejistotou ohledně další americké podpory se informační boj ještě přiostřuje. Dezinformace o Ukrajině ovlivňují nejen veřejné mínění, ale mohou mít i reálný dopad na budoucnost konfliktu a tím i na samotnou bezpečnost Evropy.

Přestože válka na Ukrajině trvá už tři roky, situace se i nadále vyostřuje. V posledních dnech ruské síly zesílily útoky na energetickou infrastrukturu, zatímco na frontových liniích pokračují těžké boje, především v Doněcké oblasti. Současně roste nejistota ohledně americké podpory Ukrajiny, kdy výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa posilují ruskou dezinformační kampaň.

„Diktátor bez voleb“

Nedávné slovní útoky Trumpa na ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského vyvolaly všeobecný rozruch. Ukrajinského lídra označil za „diktátora bez voleb“, kdy se Trump úmyslně snažil upřít pozornost na skutečnost, že prezidentské volby na Ukrajině neproběhly od roku 2019.

Tento výrok zapadá do ruské propagandy, která se dlouhodobě snaží zpochybnit legitimitu ukrajinského vůdce. Ve skutečnosti jsou volby pouze pozastaveny kvůli válečnému stavu. Uspořádat volby uprostřed války, kdy je více než 10 milionů obyvatel vysídleno a část obyvatel žije pod ruskou okupací nebo je vystavena neustálým útokům, je prakticky nemožné.

O to závažnější je pak jeho lživé tvrzení, že původcem konfliktu je Ukrajina. Nebo že Rusko využívá jen 20% své vojenské síly: pokud by Rusové chtěli, byli by schopni vyhladit ukrajinská města včetně Kyjevu.

Je to ale jen další nepravda, která spadá do ruských narativů. Rusko využívá svou plnou vojenskou sílu včetně spojenectví se Severní Koreou. Nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko hromadilo zbraně nebo zadržovalo své vojenské kapacity v boji.

To vše doplňuje administrativa Donalda Trumpa, která naznačila možné omezení vojenské pomoci. K tomu americká vláda otevřeně plánuje předložit Valnému shromáždění návrh rezoluce, který by podle některých diplomatů mohl otevřít prostor pro ruské požadavky na „mírové“ jednání. Tento návrh přitom neuvádí Rusko jako agresora a ani nevyzývá ke stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

Tento vývoj jde ruku v ruce s dezinformační kampaní na sociálních sítích i v tradičních médiích.

Ukrajinci jako metla Česka?

Od začátku invaze Rusko systematicky šíří falešné narativy. Mezi nejčastější patří tvrzení, že Ukrajina je „nacistická země“, že válku rozpoutal Západ, nebo že ukrajinští uprchlíci „parazitují“ na evropských státech. Cílem těchto lží je rozdělit společnost, znejistit veřejnost a oslabit podporu Ukrajiny.

„Ukrajinci zneužívají dávky a nepracují.“

Jeden z nejrozšířenějších mýtů tvrdí, že ukrajinští uprchlíci v Česku pouze pobírají sociální dávky a nepracují. Fakta jsou ale jiná:

Programy pro uprchlíky mají zajistit dočasnou podporu, mají jim pomoci, aby byli co nejdříve samostatní. To znamená, že mají nějaký strop a nejsou bez limitů.
72 % ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje, tím přispívají naší ekonomice. Jsou zaměstnáni v oblastech, kde chybí pracovní síla. Na českém trhu práce chybí přibližně 300 tisíc pracovníků.
Stát na odvodech z práce uprchlíků získává více financí, než kolik jim vyplácí na podporách. Uprchlíci z Ukrajiny přispěli letos na daních a odvodech státu zatím o 5,7 miliardy korun více, než získali v rámci podpor.
Ukrajinským uprchlíkům nejsou vypláceny některé dávky, na které mají Češi nárok – například rodičovský příspěvek nebo porodné. Humanitární dávku stát poskytuje těm nejzranitelnějším. Čerpá ji asi 25% uprchlíků, tedy asi 92 tisíc lidí z více než polovina představují malé děti.

Rozšířený narativ o zneužívání dávek vychází často z několika málo případů nebo od aktérů, kteří chtějí s nějakým úmyslem šířit dezinformace a sledují tím své vlastní cíle. Tento mýtus je také hojně šířen proruskými dezinformačními kanály.

„Příchod Ukrajinců zvýšil kriminalitu.“

Dalším často opakovaným tvrzením je, že ukrajinští uprchlíci zvýšili kriminalitu a jsou to amnestovaní zločinci.

Bezpečnostní informační služba (BIS) takové výroky vyvrací. Žádný nárůst kriminality spojený s uprchlíky nezaznamenala. To odporuje i tvrzení, že se Ukrajinci budou hůře začleňovat do české společnosti.
Statistiky navíc ukazují, že Ukrajinci tvoří více než 5 % obyvatel ČR, ale podílejí se jen na 4,3 % všech trestných činů. To znamená, že jejich kriminalita je nižší než celorepublikový průměr.
Ukrajinští zločinci byli amnestováni pouze s podmínkou, že zůstanou a budou bojovat proti ruské agresi.

Je nutné zmínit i nelegální zaměstnávání Ukrajinců a to, že tyto praktiky nejsou jejich vinou, ale jedná se problém evropských zaměstnavatelů, kteří obcházejí zákony. Dezinformace týkající se kriminality a násilností vedou jedině k větší izolaci ukrajinské komunity a posilují strach a nedůvěru českých obyvatel.

„Ukrajina je zkorumpovaný fašistický stát, nemá v EU co dělat.“

Korupce je problém, kterému Ukrajina čelí. Od roku 2014 však prošla řadou reforem, které zvýšily transparentnost a posílily protikorupční instituce, jako je Národní protikorupční úřad (NABU). Podobným výzvám přitom čelily i jiné země, které se později staly členy EU, například Rumunsko nebo Bulharsko.
Kreml už před samotným konfliktem používal rétoriku o „hrozbě nacismu“. Využívá toto tvrzení k dehumanizaci a očernění Ukrajinců a snaží se přesunout vinu za své vlastní destruktivní akce na druhou stranu.
Krajní pravice nikdy v parlamentních volbách nezískala více než 3 % hlasů, což odpovídá evropským průměrům. K tomu je současný ukrajinský prezident židovského původu.

„Rusko jen chrání své zájmy a bojuje proti Západu.“

Ruská propaganda dlouhodobě prezentuje Ukrajinu jako umělý stát, kdy ukrajinská území náleží Rusku. Stejně tak se objevuje tvrzení, že to Ukrajina je agresor, který rozpoutal válku. Řešením je dle Ruska demilitarizace Ukrajiny

Rusko zahájilo invazi 24. února 2022 bez jakéhokoliv vojenského útoku ze strany Ukrajiny či NATO.
Ukrajina se pouze brání agresi, což je v souladu s mezinárodním právem.
Žádné západní vojsko na Ukrajině nebojuje – pomoc se omezuje na dodávky zbraní a humanitární podporu.

Existuje další velké množství dezinformací, lživých narativů nebo přímo konspiračních teorií. Mezi ně patří například vývoj biologických zbraní, dovoz otráveného ukrajinského obilí, nebo že se Ukrajinci zmocnili našich rodných čísel a zneužívají je. Přestože se některá tato tvrzení mohou zdát až úsměvná, stále se může najít někdo, kdo těmto tvrzením uvěří, zvlášť když podobné informace slyší z různých stran. Proto nelze brát ani na první pohled absurdní tvrzení na lehkou váhu.

Nebuďte jako Trump

V situaci jako je tato je velmi složité vyznat se v přívalu informací, zvlášť když jsou mnohé z nich záměrně lživé a manipulativní. Přesto je nesmírně důležité nepolevovat v obezřetnosti a i nadále ověřovat i výroky ze stran vrcholných politiků. Šíření dezinformací oslabuje demokratické hodnoty, polarizuje společnost a napomáhá opresivnímu ruskému režimu. Je proto na každém z nás, abychom se naučili rozpoznávat manipulaci a bránili pravdu stejně, jako se Ukrajina brání vojenské agresi.

Ověřujte si informace: sledujte důvěryhodné zdroje a čerpej z vícero zdrojů. Snažte se dostat k původnímu zdroji informací.
Nepodléhejte emocím: dezinformace často cílí na strach, nevědomost a nenávist.
Podporujte kvalitní žurnalistiku: nezávislá média jsou klíčovou obranou proti propagandě.
Učte se digitální gramotnosti: schopnost rozpoznat manipulativní obsah je dnes stejně důležitá jako čtení a psaní.
Nebojte se uvádět ověřená fakta, když se setkáte s dezinformacemi: mnoho nepravdivých tvrzení se šíří na základě nepodložených zpráv. Pokládejte otázky – můžete tím pomoci někomu uvědomit si, že věřil mylné informaci, a zabránit jejímu dalšímu šíření.

Válečné dezinformace v minutě:

Ruská invaze na Ukrajinu trvá tři roky, značně dopadá na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu, přičemž pokračují intenzivní boje v Doněcké oblasti a útoky na energetickou infrastrukturu.
Válka na Ukrajině si vyžádala více než 12 300 civilních obětí, včetně 650 dětí. Nejméně 27 800 dalších bylo zraněno. Jedná se pouze potvrzená čísla. Skutečný počet obětí bude mnohem vyšší.
Ruské dezinformace zpochybňují legitimitu ukrajinského vedení a šíří falešné narativy, například o „nacistické Ukrajině“ nebo „parazitujících uprchlících“. V České republice se objevují podobné narativy, které vykreslují ukrajinské uprchlíky jako kriminálníky, kteří zneužívají sociální dávky a berou lidem práci.
Dezinformace ovlivňují veřejné mínění a mohou mít reálný dopad na budoucnost konfliktu.
Administrativa Donalda Trumpa naznačila možné omezení vojenské pomoci Ukrajině, což posiluje ruskou dezinformační kampaň a zvyšuje nejistotu ohledně americké podpory.
Je nezbytné ověřovat informace, podporovat kvalitní žurnalistiku a učit se digitální gramotnosti, neboť šíření dezinformací oslabuje demokratické hodnoty a posiluje opresivní režimy.

Tento článek vznikl ve spolupráci s Mahulenou Kopeckou (STEM), Terezou Krudencovou (STEM) a Hedvikou Ruszovou (STEM).

Dozvěděli jste se něco nového? Pomozte nám šířit mediální a informační gramotnost dál třeba prostřednictvím sociálních sítí.

Děkujeme!