Brain rot aneb jak se bránit hnití mozku

10. 3. 2025

Zítra, 11. března, si připomínáme Evropský den mozku. Jeho cílem je zvýšit povědomí o významu mozku a podpořit péči o naše duševní zdraví. Mozek je totiž neuvěřitelně komplexní orgán – váží přibližně 1,3 kg, obsahuje desítky miliard neuronů a zajišťuje naše myšlení, paměť, emoce i celkové fungování těla.

Věděli jste třeba, že mozek…

… je klíčová řídicí centrála a koordinuje všechny naše dobrovolné i nedobrovolné činnosti, od dýchání a srdečního tepu až po rozhodování a plánování?
… se neustále adaptuje a díky schopnosti neuroplasticity se dokáže učit a měnit, kdykoli se setká s novými zkušenostmi a podněty?
… je velkým spotřebitelem naší energie? Ačkoli je mozek velký jen zhruba jako dva pěsti, spotřebovává až 20 % veškerého kyslíku a energie, kterou tělo vyprodukuje.

A teď si naopak zkuste tipnout, jaká z těchto informací o mozku je mýtus. Na konci článku se dozvíte správnou odpověď!

a) Mozek necítí bolest.

b) Lidé používají jen 10 % svého mozku.

c) 80 % lidského mozku tvoří voda.

Evropský den mozku je skvělou příležitostí připomenout si, jak důležité je pečovat o tento fascinující orgán. Správná péče zahrnuje kvalitní spánek, zdravou a vyváženou stravu, pravidelný pohyb a také vědomý přístup k digitálním technologiím.

A teď, když jsme trochu zahřáli své mozkové závity, pojďme na dnešní blog.

Mozek, který nemozkuje, aneb Brain rot

Stává se vám někdy, že trávíte hodiny bezmyšlenkovitým procházením Instagramu nebo TikToku? Pokud ano, možná se potýkáte s fenoménem, který Oxford University Press označil za slovo roku 2024: brain rot (hniloba mozku).

Termín brain rot označuje předpokládaný rozklad duševního či intelektuálního stavu člověka v důsledku nadměrné konzumace povrchního a nenáročného online obsahu. Ačkoli se tento termín stal v online prostředí populárním teprve nedávno, jeho první zaznamenané použití pochází z roku 1854, kdy ho ve své knize Walden zmínil Henry David Thoreau.

V digitálním věku se brain rot často spojuje se sociálními sítěmi a algoritmy, které nás bombardují obsahem s cílem udržet naši pozornost co nejdéle. Zpočátku se to může jevit jako nevinné prohlížení videí a příspěvků, ale postupně to vede k nekonečnému scrollování, izolaci, a v některých případech až k úzkosti či depresi. Brain rot tak vystihuje obavy, jež máme z negativních důsledků nadměrného používání sociálních sítí.

Špatné sociální sítě?

Sociální sítě jsou dvousečnou zbraní – nabízejí možnost udržet spojení s přáteli a s komunitou podobně smýšlejících lidí, ale mohou také vytvářet pocit osamělosti, úzkosti a deprese, pokud je používáme bez rozmyslu. Zatímco některé studie nenacházejí přímou souvislost mezi samotným používáním sociálních sítí a dlouhodobým zhoršením kognitivních funkcí, shodují se v jednom: záleží na způsobu, jak čas na internetu trávíme.

Jedním z hlavních rizik je rychlé uspokojení z „nekonečného“ obsahu, které může vést k prokrastinaci a problémům s regulací času. Lidé, kteří však dokážou sociální sítě užívat cíleně a vyváženě, často pociťují větší spokojenost i užitečnější online kontakty.

Jak se bránit fenoménu „hniloby mozku“?

Od našeho původního článku s tipy na zlepšení digitálního života uběhly už dva měsíce. Pokud máte dojem, že právě vy zažíváte příznaky brain rot – například únavu či neschopnost se soustředit po dlouhých hodinách online, připomeňte si pár praktických zásad:

Věnujte se každý den alespoň hodinu offline
Zaměřte se na aktivity mimo digitální svět – čtěte knihu, povídejte si s rodinou či přáteli, jděte na procházku. Mozek potřebuje prostor pro regeneraci a udržení psychické rovnováhy.
Digitální detox před spaním
Zkuste se hodinu před ulehnutím vyhnout sledování obrazovky. Modré světlo z telefonů či počítačů může narušovat kvalitu spánku a ovlivnit tak schopnost mozku se zotavit.
Vědomý výběr obsahu
Místo bezcílného scrollování si vyberte kvalitní zdroje informací nebo motivující profily, které vás něčemu naučí, inspirují nebo pomáhají osobnímu růstu.
Vypínejte nepotřebná oznámení
Neustálé vyrušování notifikacemi zatěžuje mozek a ztěžuje soustředění. Zkuste omezit upozornění jen na opravdu důležité aplikace.
Zóny „bez telefonu“
Stanovte si místa nebo situace, kde se obejdete bez obrazovky – například u jídelního stolu, při setkání s rodinou a přáteli nebo při koníčcích, které chcete vykonávat vědomě.

Mozek jako náš spojenec – stačí ho chránit

Rizika, která s sebou nese fenomén brain rot, neznamenají, že bychom měli technologiemi opovrhovat. Jak říká profesor Andrew Przybylski: „Ovládejte svá zařízení – nenechte je, aby ovládala vás.“ Jako obvykle je nejprospěšnější zdravý balanc mezi online a offline světem. Kromě omezení nadbytečného času na sociálních sítích můžeme mozku prospět i:

Pravidelným pohybem – prokrvení mozku pomáhá lepší koncentraci a paměti.
Kvalitním spánkem – mozek zpracovává informace z celého dne a regeneruje se.
Zdravou stravou – zejména potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny (ryby, ořechy), vitamíny a antioxidanty.
Celoživotním vzděláváním – učení se novým dovednostem, jazykům či hře na hudební nástroje posiluje mozkové dráhy.
Časem pro relaxaci a mindfulness – meditace či jednoduchá dechová cvičení snižují hladinu stresu a podporují psychickou pohodu.

Zkuste dnes tedy svůj mozek odměnit třeba zdravou svačinou, procházkou nebo brzkou večerkou.

Pamatujete si ještě, jakou z odpovědí jste tipovali jako mýtus? Ačkoliv znějí všechny trochu neuvěřitelně, mýtus je jen možnost b) lidé používají jen 10 % svého mozku. Tak co, nachytali jsme vás?

Teď je řada na vás! Pomozte nám šířit mediální a informační gramotnost dál třeba prostřednictvím sociálních sítí.