Nedůvěra ve férovost voleb a obavy z cizího vměšování patří k častým tématům veřejné debaty. Nový výzkum CEDMO (Středoevropská observatoř digitálních médií) ukazuje, že ve střední Evropě se liší nejen vnímání rizika ruského vlivu, ale i pohledy na Evropskou unii či Spojené státy. V tomto blogu vám přinášíme přehled hlavních zjištění i toho, jakou roli v kampaních hraje dezinformace a umělá inteligence a kdo vlastně může ovlivnit naše volby.
Obavy z volebního vměšování
Podle šetření CEDMO Trends považuje 42 % Čechů za pravděpodobné, že se Rusko pokusí ovlivnit nadcházející parlamentní volby. Těsně za ním následuje Evropská unie (41 %) a Spojené státy (29 %).
Podobně smýšlí i Poláci. Nejvíce se obávají Ruska (47 %), poté EU (39 %) a USA (35 %). Naopak Slováci vnímají jako nejrizikovějšího aktéra Evropskou unii (46 %), následovanou Spojenými státy (39 %) a až na třetím místě Ruskem (38 %).
Zajímavým trendem je pokles obav z Ruska v Polsku. Zatímco před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 vyjádřilo obavy 63 % Poláků, nyní je to o více než 20 procentních bodů méně.
Moldavsko: živý příklad hybridní války
Aktuální události v Moldavsku ukazují, že obavy z volebního vměšování nejsou jen hypotetické. Prezidentka Maia Sanduová varovala v Evropském parlamentu, že Rusko proti její zemi vede „hybridní válku“, jejímž cílem je „dobýt Moldavsko přes volební urny“. Podle Sanduové Moskva využívá dezinformace, kupčení s hlasy a nezákonné financování politických stran, aby oslabila proevropské směřování země a přiblížila ji zpět k ruskému vlivu.
Parlamentní volby, které se uskuteční 28. září 2025, proto označila za klíčové pro budoucnost moldavské demokracie i pro stabilitu celé Evropy. Situace v Moldavsku tak představuje konkrétní ukázku toho, jak mohou vnější aktéři cíleně narušovat demokratické procesy a využívat voleb jako nástroje geopolitického boje.
Dezinformační narativy v kampani
Během polských prezidentských voleb fact-checkingové organizace zaznamenaly několik opakujících se dezinformačních témat:
- Migrace: smyšlené příběhy o „bytech pro migranty“ nebo zkreslovaná data o pohybu lidí přes hranice.
- Integrita voleb: tvrzení o gumovacích perech, vícenásobném hlasování či účasti migrantů.
- Klimatická politika EU: zpochybňování Green Dealu, nebo absurdní tvrzení, že nulové emise CO₂ by znemožnily dýchání.
Takové narativy podkopávají důvěru veřejnosti v demokratické procesy a posilují polarizaci společnosti. A ovlivňují volby.
Proč právě tato témata?
- Migrace je dlouhodobě jedním z nejcitlivějších bodů veřejné debaty ve střední Evropě. Strach z kulturních změn nebo ekonomických nákladů se snadno využívá k šíření obav a negativních emocí.
- Integrita voleb cílí na samotné jádro demokracie, pokud občané uvěří, že volby nejsou férové, oslabuje to jejich důvěru v celý systém a může to snížit volební účast.
- Klimatická politika EU je komplexní a obtížně komunikovatelná. To z ní dělá snadný terč pro zjednodušené a zkreslené zprávy, které se rychle šíří a rezonují u lidí obávajících se dopadů na jejich každodenní život (např. zdražování energií).
Výběr těchto narativů není náhodný. Jde o témata, která kombinují silný emoční náboj s obtížností rychlého ověření. Právě proto jsou tak účinná a nebezpečná.
Umělá inteligence: nástroj i hrozba
AI bývá během kampaní využita hned několika způsoby:
- k vytváření deepfake videí a vizuálů očerňujících kandidáty,
- k obcházení předvolebního moratoria – šířily se symbolické vizuály, které naznačovaly, koho volit,
- i v rámci oficiálních kampaní k tvorbě propagačních materiálů.
Kromě toho se objevily podvodné příspěvky, které zneužívaly jména či tváře politiků za účelem vylákání peněz nebo osobních dat.
Umělá inteligence umožňuje vytvářet obsah, který je vizuálně i jazykově stále obtížnější rozeznat od reality. To znamená, že manipulace, které dříve vyžadovaly sofistikované technologie a vysoké náklady, jsou dnes dostupné prakticky komukoli. Výsledkem je masové šíření videí, obrázků či textů, které dokážou během hodin oslovit statisíce lidí. V kombinaci se sociálními sítěmi se tak AI stává mocným nástrojem politického marketingu i dezinformací, a to s dopady na důvěru voličů i stabilitu demokratických procesů.
Jak se bránit dezinformacím? Praktické tipy
- Ověřujte zdroje – pokud narazíte na šokující tvrzení, podívejte se, zda ho potvrzují i důvěryhodná média.
- Skepticky k emocím – silně emotivní obsah (strach, hněv, posměch) bývá často znakem manipulace.
- Rozpoznejte deepfake – nevěřte videím nebo obrázkům bez kontextu; sledujte detaily (ruce, mimika, nekonzistentní světlo).
- Všímejte si času zveřejnění – dezinformace se často objevují krátce před volbami s cílem ovlivnit rozhodování.
- Vzdělávejte se – mediální gramotnost je nejlepší prevencí proti manipulaci.
Závěr
Výzkum i aktuální příklady ze střední Evropy a Moldavska ukazují, že otázka volebního vměšování není vzdálená ani teoretická. Naopak, je to realita, se kterou se demokratické státy musí aktivně vyrovnávat. Dezinformační kampaně, manipulace s emocemi a nově i nástroje umělé inteligence zvyšují tlak na voliče i instituce, které garantují férový průběh voleb.
Proti těmto hrozbám neexistuje jedno rychlé řešení. Je ale zřejmé, že klíčovou roli hraje informovanost občanů a jejich schopnost rozpoznat manipulaci. Mediální gramotnost už není jen „užitečný bonus“, ale nezbytná výbava každého, kdo se chce orientovat ve veřejném prostoru a chránit demokratické procesy.
Každý z nás má možnost přispět, ať už tím, že si ověřujeme informace, nepodléháme panice, nebo vedeme otevřené diskuse založené na faktech. Demokracie totiž stojí a padá s důvěrou občanů. A právě tu se snaží dezinformace i cizí vlivy oslabit.
Zdroje:
- CEDMO Special Brief – Presidential Elections in Poland 2025
- CEDMO Trends (Median, IPSOS)
- Demagog.cz, Demagog.pl, Demagog.sk, AFP Fact Check
Autorka: Eliška Mádrová
Napsat komentář