Volební kampaně jsou plné emocí, dezinformací a marketingových triků, které tě mohou snadno zmást. Jak se nenechat ovlivnit, zachovat si chladnou hlavu a rozhodnout se informovaně? Podívejme se na nejčastější manipulační techniky, jednoduché tipy, jak je odhalit a proč je důležité se před hlasováním nadechnout.
Billboardy, televizní spoty i příspěvky na sociálních sítích často pracují s jednoduchými hesly, jejichž hlavním cílem je vyvolat emoce. Strach, nostalgii, pobavení či rozhořčení. Jen výjimečně jde o věcnou a klidnou debatu nad skutečnými tématy. Právě proto je užitečné znát nejčastější manipulační techniky, které se v politických kampaních opakují. Pokud je dokážete rozpoznat, budete se v předvolebním období orientovat s větším nadhledem a rozhodovat se na základě informací, nikoli emocionálních zkratek.
Když vás nutí vybrat si jen ze dvou možností
Příkladem je tvrzení typu: „Buď jste s námi, nebo nastane konec civilizace.“ Toto je klasická manipulační strategie označovaná jako falešné dilema. Vytváří dojem, že existují pouze dvě alternativy: jedna správná a druhá katastrofická. Ve skutečnosti je politická realita složitější a zahrnuje řadu možností, kompromisů a řešení. Cílem této techniky je donutit voliče k rychlému rozhodnutí ze strachu, aniž by si plně promyslel všechny dostupné varianty.
Nálepky místo faktů
Častou taktikou je použití nálepek, například „nemocná strana“, „nejhorší premiér“ nebo „katastrofální vláda“. Taková tvrzení se snadno uchytí v paměti a vytvářejí emocionální asociace, aniž by byla podložena fakty. Fungují proto, že vzbuzují silné pocity – nemoc je vnímána jako něco negativního, „nejhorší“ vytváří stigma, které se obtížně zpochybňuje. Při setkání s tímto typem sdělení je vhodné se ptát: „Je toto tvrzení založeno na ověřitelných datech, nebo jen manipuluje emocemi?“
Cherry picking
Další často využívanou technikou je cherry picking, tedy selektivní výběr faktů. Typickým příkladem jsou slogany typu „Za … bylo líp“, kde jsou prezentována pouze data, která podporují pozitivní narativ, zatímco relevantní kontext, ekonomické trendy či jiná méně lichotivá čísla se zamlčují. Tento postup bývá spojen s apelací na nostalgii, paměť selektivně uchovává příjemné vzpomínky a ignoruje negativní aspekty minulosti. Kombinace nostalgie s obavami o budoucnost vytváří silný emocionální efekt, který může ovlivnit rozhodování voličů. Rozhodovat se však pouze na základě sentimentu k minulosti je z pohledu informovaného volebního rozhodování je poněkud zrádné.
Když se problém schová za jiný problém
Typickým příkladem je situace, kdy je položen dotaz k oblasti zdravotnictví, avšak odpovědí je odkaz na téma migrace. Tento postup se označuje jako whataboutismus. Jeho podstatou je odklon od původního problému, například nedostatku lékařů, směrem k jinému, často emocionálně vypjatému tématu. Výsledkem je, že se veřejná debata přesune jinam a původní otázka zůstane bez řešení.
Hra s čísly a průzkumy
Statistické průzkumy patří k oblíbeným nástrojům politické komunikace. Jejich výsledky však mohou být snadno zkresleny nebo účelově interpretovány. Pokud například zaznívá tvrzení, že „daný politik je nejhorší“, může jít ve skutečnosti o průzkum popularity mezi vybranými světovými lídry, a to v odlišném kontextu. Vytržení dílčích údajů z metodiky či grafu a jejich prezentace formou volebního sloganu pak může vyvolat zcela jiný dojem, než jaký odpovídá původním datům.
Přehlcení a apatie
A pak je tu chaos sociálních sítí. Významným problémem současného veřejného prostoru je nadměrné množství informací, zejména na sociálních sítích. Algoritmy jsou nastaveny tak, aby uživatele udržely co nejdéle online, proto zvýhodňují obsah, který je dramatický, emotivní nebo vyvolává silnou reakci. Výsledkem je prostředí zahlcené titulky, krátkými videi a neustálým proudem nových podnětů. Tento chaos může postupně vést k pocitu bezmoci a rezignace. A právě apatie voličů je pro některé kampaně výhodná, pokud se vzdáte rozhodování, přenecháte ho jiným.
A teď se nadechněte
Nejjednodušším, a přitom nejúčinnějším krokem je zpomalit. Dopřejte si odstup, zhluboka se nadechněte a teprve poté se věnujte rozhodování. Soustřeďte se na omezený počet důvěryhodných zdrojů, rozlišujte mezi fakty a komentáři a věnujte pozornost především programům politických stran, nikoli pouze jejich marketingovým sdělením. Informované rozhodování není slabostí ani ztrátou času, je to naopak největší síla, kterou jako voliči máte.
Pokud chcete ještě víc tipů, podívejte se na naši sérii videí na Instagramu s názvem „Než to hodíš“, která ti pomůže zachovat chladnou hlavu a rozhodnout se s rozmyslem.
A než to hodíte, zeptejte se sami sebe: rozhoduju se já, nebo kampaň za mě?
Napsat komentář